|
|
Nakládání se zvěřinou z pohledu uživatelů honiteb
Valešová, Irena
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou využívání zvěřiny uživateli honiteb a související konzumací zvěřiny mezi veřejností. K řešení cíle práce byla použito dotazníkové šetření. Vytvořeny byly dva různé dotazníky pro uživatele honiteb a pro veřejnost. Analýza probíhala v letech 2021–2022 a celkově se na ni podílelo 290 respondentů (101 uživatelů honiteb a 189 konzumentů). Díky výzkumu bylo zjištěno, že laická veřejnost konzumovala zvěřinu nejčastěji v množství 1,1–10 kg za rok. Dále bylo zjištěno, že více zvěřiny spotřebovali lidé z vesnic. Nejčastěji konzumovaným druhem zvěřiny byla zvěřina prasete divokého, které bylo zároveň nejčastěji loveným druhem zvěře. Zvěřina jelena evropského, jelena siky a srnce obecného byla z 60–75 % prodávána do výkupu zvěřiny. Konečnému spotřebiteli se zvěřina prasete divokého a daňka skvrnitého prodala v 40–50 %. Lovci pro vlastní spotřebu zužitkovali 10–20 % zvěřiny srnce obecného, daňka skvrnitého, prasete divokého a muflona, zatímco zvěřina zajíce polního a bažanta obecného byla pro spotřebu lovců zužitkována v 70–90 % případů.
|
|
|
Kontím, fáráš, lovíme: Dumpster diving a symbolické hranice mezi čistým a nečistým
Kubatová, Marie ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Autorka se v textu zabývá fenoménem dumpster divingu, v češtině označovanému jako kontejnerové potápění. Se zaměřením na takové potápěče, kteří vyjímají a konzumují jídlo z kontejnerů za supermarkety dobrovolně, bez finančního donucení, soustředí se na jejich definici čistoty a práci se symbolickými hranicemi mezi čistým a nečistým. Opřena o kontextuální ukotvení fenoménu v sociálně-environmentálních a sociálně vědních souvislostech a vycházejíc zejména z teoretické koncepce čistoty a nebezpečí Mary Douglas, předkládá čtenáři kvalitativní analýzu zúčastněných pozorování a hloubkových rozhovorů s dobrovolnými potápěči. Na základě ukotvení kvalitativních poznatků v kvantitativně a reprezentativně zjištěných postojích české veřejnosti k projevům kontejnerového potápění, všímá si pestrého složení potápěčů z hlediska jejich motivů a ideologických přesvědčení i jejich reflexe a kategorizace normově nastavených hranic, jimiž jsou potraviny jimi konzumované obestřeny. Prostřednictvím identifikace síly a podnětnosti první zkušenosti s dumpster divingem a v souvislosti s představenou hodnotou, kterou informanti přisuzují jídlu, poukazuje autorka na jejich proměnu pojetí dosud akceptovaných hranic odvíjející se od provozování dumpster divingu. Zdůrazňuje však, že navzdory přesvědčení o řádnosti a čistotě...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Produkce, spotřeba a míra zdanění lihu v zemích EU
Halama, Lukáš
Bakalářská práce se zabývá závislostí spotřeby a~produkce lihu na spotřebním zdanění. Tato práce zkoumá, zdali se na základě tohoto vztahu vyskytuje v~Evropské unii protekcionismus, tedy ochrana tuzemské produkce a spotřeby lihového zboží před tou zahraniční. Pro posouzení meziročních změn spotřebního zdanění bylo zvoleno období mezi roky 2005 a 2014. V~rámci Evropské unie byl tento vztah zkoumán pomocí regresní analýzy pro rok 2013. Z důvodu dlouhodobě neměnných sazeb bylo přistoupeno k regresnímu testování Finska a Malty a to z důvodů výrazných změn sazeb ve sledovaném období. Na základě tohoto testování se v případě Finska a Malty podařilo ověřit výskyt protekcionismu i přesto, že se v celoevropském zkoumání roku 2013 nepotvrdil.
|
|
|
Kontím, fáráš, lovíme: Dumpster diving a symbolické hranice mezi čistým a nečistým
Kubatová, Marie ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Autorka se v textu zabývá fenoménem dumpster divingu, v češtině označovanému jako kontejnerové potápění. Se zaměřením na takové potápěče, kteří vyjímají a konzumují jídlo z kontejnerů za supermarkety dobrovolně, bez finančního donucení, soustředí se na jejich definici čistoty a práci se symbolickými hranicemi mezi čistým a nečistým. Opřena o kontextuální ukotvení fenoménu v sociálně-environmentálních a sociálně vědních souvislostech a vycházejíc zejména z teoretické koncepce čistoty a nebezpečí Mary Douglas, předkládá čtenáři kvalitativní analýzu zúčastněných pozorování a hloubkových rozhovorů s dobrovolnými potápěči. Na základě ukotvení kvalitativních poznatků v kvantitativně a reprezentativně zjištěných postojích české veřejnosti k projevům kontejnerového potápění, všímá si pestrého složení potápěčů z hlediska jejich motivů a ideologických přesvědčení i jejich reflexe a kategorizace normově nastavených hranic, jimiž jsou potraviny jimi konzumované obestřeny. Prostřednictvím identifikace síly a podnětnosti první zkušenosti s dumpster divingem a v souvislosti s představenou hodnotou, kterou informanti přisuzují jídlu, poukazuje autorka na jejich proměnu pojetí dosud akceptovaných hranic odvíjející se od provozování dumpster divingu. Zdůrazňuje však, že navzdory přesvědčení o řádnosti a čistotě...
|
|
| |
|
|
Vliv částečné prohibice na provoz restauračních zařízení z pohledu zaměstnanců: kvalitativní šetření
Coufalová, Veronika ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Běláčková, Vendula (oponent)
Vysoká škola: Univerzita Karlova v Praze Fakulta: 1. Lékařská fakulta KLINIKA ADIKTOLOGIE ŠKOLNÍ ROK: 2012/2013 ABSTRAKT DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno: Bc. Veronika Coufalová DiS. Obor: Adiktologie Vedoucí práce: Mgr. Jaroslav Vacek Oponent: Ing., Mgr., Bc. Vendula Běláčková Počet stran: 83 Název diplomové práce: VLIV ČÁSTEČNÉ PROHIBICE NA PROVOZ RESTAURAČNÍCH ZAŘÍZENÍ Z POHLEDU ZAMĚSTNANCŮ: KVALITATIVNÍ ŠETŘENÍ Práce měla za úkol zjistit, jak se projevila prohibice na postojích a chování zaměstnanců a na chování konzumentů v restauračních zařízeních a barech. Teoretická část byla zaměřena na hlavní látky alkohol a metanol, dále pak související témata metanolové kauzy a s ní související fakta v kriminologii. Další z kapitol byla zaměřena na samotnou prohibici v ČR. Výzkum byl prováděn formou kvalitativní metody sběru dat, která byla formulovaná do podoby rozhovorů, které byly určeny podle předlohy v dotazníku. Tento výzkum byl anonymní, respondenti byli informování o etických pravidlech a o možnosti odstoupení z výzkumného souboru. Dále byly použity metody expertních odhadů na průzkum změny chování a metoda triangulace. Do výzkumu bylo zařazeno 30 restauračních zařízení či barů, v nichž bylo vyzpovídáno 30 majitelů, provozních či managerů těchto podniků. Výběr byl zhotoven nominační technikou, prostým náhodným...
|
|
| |
host ::
RSS.